OPETH - The Last Will And Testament
Ja mám pocit, že Švédi sa vrátili až niekam k "Deliverance" a skutočne som nečakal, že ma to bude baviť až takto. Prvé vypočutia prinášajú zvedavosť a radosť; rastie to!
ROSETTA - Flies To Flame (EP)
Jsem rád, že jsem recenzi na toto EP nenapsal v prvních týdnech, kdy se mi dostalo do rukou, protože vztah k „Flies To Flame“ ve mně dlouhou dobu uzrával. Od prvních chvil, kdy jsem na EP neshledával téměř nic nového, až do teď, kdy je pro mě tento materiál jednou z nejoblíbenějších relaxačních kytarovek z poslední doby. ROSETTA samozřejmě nepřichází s ničím novým. Rytmické repetice, ve kterých si kytary étericky pohrávají s dynamikou, jsou esencí, se kterou ROSETTA čaruje od svého prvopočátku. Já dodávám jen to, že to dělá víc než dobře, a stěží hledám jinou kapelu, která by za použití jen jedné kytary dosáhla podobného vyznění a feelingu.
Plíživé plochy na „Flies To Flame“ působí až hypnoticky kolébavě, vokál tvoří jen ojedinělý, lehce přízračný vjem na pozadí, který přichází v těch nejvyhrocenějších erupcích. Někdo by mohl namítnout, že oproti dřívější tvorbě je toto EP nudnější, což je způsobeno tím, že střední část je složena z těch nejklidnějších, lehce rozmlžených ploch, a jediná emočně vypjatější je až poslední čtvrtina půlhodinové kolekce. Já to z počátku vnímal velmi podobně. Až později jsem si zamiloval nenápadné kouzlo prostředních sladeb „Seven Years With Nothing To Show“ a „Les mots et les choses“. Je to jako byste v Himalájích dlouho pozorovali nenápadnou, ale klidnou monumentální krásu zasněžených štítů kolem vás.
Diskuse: 6 příspěvků
7,5 / 10
Diskografie
Flies to Flame (EP) (2014)
The Anaesthete (2013)
Split s JUNIUS (2011)
A Determinism Of Morality (2010)
Split s YEAR OF NO LIGHT a EAST OF THE WALL (2009)
Project Mercury (split s BALBOA) (2007)
The Cleansing Undertones of Wake/Lift (2007)
Wake/Lift (2007)
The Galilean Satellites (2005)
Z HODNOCENÍ ČTENÁŘŮ
HODNOCENÍ
Autor recenze:
Počet čtenářských hodnocení: 4
VLOŽIT HODNOCENÍ
XANDRIA - Universal Tales
Aktuální EP ukazuje dvě tváře současně. Zprvu klasický symfonický patos, pak ovšem skladby „200 Years“ a „Live The Tale“, které se bez sborových refrénů obejdou, a hned je to o třídu lepší. Tudy vede cesta z tvůrčí smyčky a bezradnosti posledních alb.
THE CURE - Songs Of A Lost World
Je to úplne posledný album THE CURE? Dôstojnejší odchod si neviem predstaviť. Spočiatku nenápadný album si ma postupne omotal melancholickou atmosférou. Hustý oblak hmly, z ktorej sa mi nechce hľadať cestu von. ,,Disintegration" pre toto desaťročie.
OPETH - The Last Will And Testament
Návrat niekam k "Ghost Reveries" so zvukom posledných albumov. Stávka na istotu, ktorá však za vrcholmi tvorby zaostáva. Navyše, mňa osobne rozprávač pri sústredenejšom posluchu tohto koncepčného albumu irituje.
DEFEATED SANITY - Chronicles Of Lunacy
V jisté BDM RPG hře vytváříte ultimátní postavu a její charakteristiky definujete následovně: Násilí: 100%, Technické skills: 100%, Skladatelská inteligence: 100%, Šarm: 100%, Oddanost 100%, Laskavost: 0%. Do kolonky "Jméno" pak vyplníte: DEFEATED SANITY.
LEPROUS - Melodies Of Atonement
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.
NACHTMYSTIUM - Blight Privilege
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.